HISTORIE BYLINÁŘSTVÍ

Zpočátku sbírali lidé léčivé rostliny v přírodě. Pěstování bylinek a jejich cílené používání pro léčbu nemocí má své kořeny až v době středověku, a to konkrétně u nejvzdělanější vrstvy obyvatel – mnichů. K nim chodili nemocní lidé pro radu, jak vyléčit jejich neduhy. Mniši zakládali uprostřed klášterů zahrady, z nichž získávali potřebné suroviny pro své masti a lektvary.

Typická klášterní zahrada měla čtvercový nebo obdélníkový půdorys a vycházela z antických vzorů. Nazývala se viridarium, neboli rajský dvůr – často měla uprostřed kašnu, travnatou plochu k odpočinku, a dále ovocné stromy a záhony s květinami, zeleninou a bylinkami. Nejčastěji se pěstoval kmín, kopr, majoránka, levandule, anýz, heřmánek, kozlík, máta a dobromysl. Mniši přiváželi ze svých misijních cest i vzácné rostliny, semena či kůru stromů ze Středomoří a Orientu.

O léčitelské umění pomocí bylinek se zasloužili ve středověku především benediktini. První klášterní zahrada byla založena řeholníky již více než před 1000 lety. Prvním známým bylinkářským spisem se stalo dílo „Lorschský lékopis“ – byl sepsán v německém benediktinském klášteře v Lorschu roku 795. Obsahuje celkem 75 pergamenových listů a 482 podrobných receptů z bylinek od přípravy léku až po způsob jeho podání pacientovi. Nese nezanedbatelnou zásluhu na rozvoji lékařství.

Dalším benediktinem, který přispěl k léčebnému umění, byl opat kláštera na ostrově Reichenau – Walafrid Strabo (808-849). Ve svém díle „De imagine metrici“ se můžeme dozvědět mnoho poznatků o léčivých vlastnostech šalvěje, routy, fenyklu, melounu, máku setého, nebo Walafridovy nejoblíbenější rostliny – růže, kterou označuje za květinu všech květin.

Velmi zajímavou postavou v bylinkové medicíně byla Hildegarda z Bingenu (1098-1179), abatyše kláštera. Proudily za ní davy nemocných, kterým dokázala ulevit od bolesti. Její recepty jsou používané dodnes. Své poznatky shrnula Hildegarda ve dvou encyklopediích nazvaných „Physica“ a „Causae et curae“. Její spisy byly objeveny až počátkem 20. století a hned se staly nepostradatelnou biblí léčitelů.

Recept sv. Hildegardy z Bingenu
Posilující nápoj při srdečních problémech:

Budete potřebovat:

  • 8 až 10 stonků petržele
  • vinný ocet
  • 1 l červeného nebo bílého vína
  • 100 g medu

8 až 10 stonků petržele s natí povaříme v 1 litru červeného nebo bílého vína spolu s 2 lžícemi vinného octa. Po pěti minutách přidáme med a zahříváme dalších 5 minut. Odstraníme vzniklou pěnu a přecedíme přes plátýnko.

Tento lektvar pomáhá při srdečních obtížích, které jsou způsobeny nadměrnými emocemi nebo výkyvy počasí a hodí se i jako součást rehabilitace po prodělané mozkové příhodě. Užívá se 1 až 3 polévkové lžíce denně, při potížích s usínáním lze večerní dávku zvýšit až na půl šálku.

This article was written by simpli

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Please insert the signs in the image: